...z deníku jedné kačerky...

7. 1. - 13. 1. 2013

6. února 2013 v 11:59 | tatokalan |  Trenýrkový deníček
7. 1. 2013
Milý deníčku,
dneska první den v práci. Po 16 dnech volna to byl docela šok. S sebou jsem si vzala banán, abych byla schopná večer jít běhat. Normálně konec pracovního dne vypadá takhle: domů se dostanu kolem 20:30, vlezu do sprchy, najím se, padnu k PC a něco si hraju nebo čtu. Případně se dívám na nějaký film. Dneska byl scénář následující: domů se dostanu kolem 20:30, převléknu se, s přítelem půjdu běhat, vlezu do sprchy, najím se, padnu k PC (nebo spíš do postele). Práce byla OK. Horší to bylo, když jsme ve 20:05 skončili a zjistili, že nám sekuriťáci zamkli bránu. Ona se totiž má zamykat ve 20:00, ale máme s nimi domluveno, že ji kvůli večerním kurzům zamknou až ve 20:30. Milí sekuriťáci to ale přes Vánoce jaksi ráčili zapomenout a zamkli podle předpisů. Takže co teď? Já bych přelezla, ale co studenti, navíc většina z nich jezdí autem... Takže jsem musela volat šéfovi, šéf volal správcové, správcová volala sekuriťákům... docela kabaret. Do toho já volala domů, že přijdu dýl. Přítel se mě ptal, jestli opravdu chci ještě jít běhat. Ujistila jsem ho, že ano (i když už jsem si až tak jistá nebyla). Domů jsem se dostala asi ve 20:50, převlékla jsem se a šli jsme běhat. Vyrazili jsme asi ve 21:10, tedy v době, kdy jsem myslela, že už budeme doma, protože jsme měli běžet 2,4 km. Můj žaludek silně protestoval, že jako co to jéééé, už jsi se měla dávno najíst, co blbneš?! Navíc si přítel usmyslel, že provokování s aukcí už bylo dost a že začne taky běhat a trasu že vybírá on. Následkem toho jsme běželi například přes areál nemocnice, kde jsem se kousek od vrátnice šprajcla, že já teda kolem toho plešatého dědka v kukani běžet nehodlám, a namířila jsem to oklikou k výjezdu sanitek. Naštěstí zrovna žádná nejela. Strašně mě bolely nohy a jenom jsem se modlila, ať už je konec a dostaneme se domů. Nikde jsem nepadla, domů jsme se dostali :)
čas 29 min. 6 sec.
vzdálenost 2,62 km
rychlost 5,40 km/h
tempo 11 min. 7 sec./km
spáleno 197

***

9. 1. 2013
Milý deníčku,
další den, kdy pracuju až do večera a mám naplánované běhání. Navíc podle trenýrkového plánu běhám intervaly. Super, horší kombinaci si představit nedovedu. Mamka mi slíbila, že půjde se mnou a roznese do schránek pár letáčků. Šly jsme do Štítar a já jsem jí řekla, kudy má chodit, že párkrát kolem proběhnu a pak půjdeme domů. Vyrazily jsme těsně po půl deváté a já si v klidu začala vydupávat a funět svoje intervaly. Při druhém kolečku mi začalo být divné, že jsem mamku nepotkala. Při třetím už mi to bylo divné hodně. Jakmile jsem dokončila intervaly, začala jsem lehce vyklusávat a přitom nahlížet do všech ulic. Myslela jsem si, že třeba mamka byla hotová dřív a začala roznášet v jiných ulicích. Když jsem ji nikde neviděla, tak jsem vytáhla mobil a volala jsem, kde je. Byla úplně jinde, než měla být. Jakmile dorazila na první křižovatku, zapomněla všechno, co jsem jí říkala a zahnula. Blbě. Takže došlo k dobrému zmatku a já nechtěla jít domů, protože bychom nevěděly, kde letáčky jsou a kde ne. Zpocená, naštvaná a utahaná jsem vzala kupu letáčků a šla mamce s roznášením pomoct. Roznášely jsme asi hodinu, než jsme si byly jisté, že budeme na mapě vědět, kde jsme byly. Domů jsem dorazila úplně hotová a rozklepaná zimou. Chodím běhat v lehké větrovce, protože se při běhání zpotím, ale na pomalou chůzi v teplotách kolem nuly to vážně nebylo. Ale jak mi chutnal ten zeleninový salát s grilovaným kuřetem!
čas 28 min. 8 sec.
vzdálenost 2,6 km
rychlost 5,55 km/h
tempo 10 min. 49 sec./km
spáleno 200

***

11. 1. 2013
Milý deníčku,
dneska to bylo s prací lepší, protože jsem končila před šestou večer. S přítelem jsme vyrazili běhat po osmé, namířili jsme si to novou silnicí s cyklostezkou k vodárně. Bylo celkem zima, asi začnu běhat s rukavicemi. Na cyklostezce jsme potkali mladého muže, který taky běhal. Musela jsem se smát, jak jsme všichni nabalení jako cibulky. Jelikož si z tohoto tréninku nic speciálního nepamatuju a na Runkeeperu taky žádnou poznámku nemám, beru to tak, že se nic zvláštního nestalo. Prostě jsme si poběhali na sídlišti u vodárny a pak zase běželi domů. Škoda jen, že se při žádném tréninku zatím necítím tak dobře a vítězně, jako při tom prvním. Ale ono to snad přijde. Prý chvíli trvá, než se začnou vyplavovat endorfiny.
čas 30 min. 50 sec.
vzdálenost 2,98 km
rychlost 5,79 km/h
tempo 10 min. 22 sec./km
spáleno 226

***

13. 1. 2013
Milý deníčku,
dneska byla zima. Jakože opravdu Zima. ZIMA! Rozhodla jsem se, že dnešních 45 minut pohybu venku vmáčknu do roznášení letáků. Nabalená, s čepicí a rukavicemi, jsem vyrazila odpoledne s mamkou křížem krážem po našem sídlišti. Když jsme asi za hodinu a půl skončily, při pohledu na mobil jsem myslela, že mě trefí šlak. Ten blbeček se pauznul po 500 metrech a už nepokračoval. Takže se mi započítalo jenom těch 500 metrů. Kdeže by se mi započítalo 45 minut chůze venku... Takže nezbývalo nic jiného, než mamku nechat jít domů a vyrazit na dalších 45 minut. Úžasné. Frustrující. Ještě víc frustrující bylo, když jsem si uvědomila, že jsem mohla vzít s sebou další letáčky. Další frustrující věcí byl telefonát od přítele, který mi vynadal, co ještě v takové zimě dělám venku a trval na tom, ať se ihned vrátím domů. Nevrátila jsem se. Vydržela jsem. Ale bylo to na hraně. Domů jsem dorazila zmrzlá jak fík a navíc ta grilovaná ryba, na kterou jsem se tak těšila, byla dost tučná :(
čas 49 min. 41 sec.
vzdálenost 4,28 km
rychlost 5,17 km/h
tempo 11 min. 36 sec./h
spáleno 321

CELKOVÁ STATISTIKA TOHOTO TÝDNE:
Běh: 8,15 km
Chůze: 4,28 km
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama