...z deníku jedné kačerky...

Červen 2012

8. srpna 2012 v 13:26 | tatokalan |  Co je nového
V červnu jsme využili pěkné počasí na výlety, akorát koncem června přišlo otravné a fyzicky i časově náročné škrábání starých tapet a stěhování všeho do sklepa, aby se mohl celý byt vymalovat.

2. června jsem vyrazila kolmo s přítelem, pořád jsme nějak tak plánovali, kam by se dalo, až jsme si řekli, že pojedeme do Starého Kolína a dál se uvidí, kam nás kešky a nálada potáhnou. Nakonec se z toho vyklubalo 55 km a 6 kešek, zakázané vniknutí na vojenskou základnu nepočítaje. Pokořené kešky: Dominikánský klášter v Nových Dvorech, Libuše, LKROHO, Skalka u Žehušic, Červený kopec, Stará vodárenská věž.

8. června jsem jela s mamkou do Kutné Hory, jela tam s ručními pracemi do krámku, tak jsme chtěli konečně dorazit nějaké ty multiny, na které jsem pilně překontrolovávala indicie celý měsíc vždycky 20 minut, než jsem musela běžet na kurz. Kutná Hora je pro nás prostě zakletá, tu párek mudlů přímo u keše, tady zase průvod mažoretek u další keše, tamhle zas keška chybí... závěrem se udělalo mamce špatně ze sluníčka, tak jsem ji nechala sedět ve stínu a doběhla (skoro doslova) aspoň pro jednu tradičku, která původně vůbec nebyla v plánu - Kutnohorská spravedlnost č. 1. Abychom nejely domů s bžundou!

9. června jsem vyrazila podzravit Labskou č. 24, vyrazila jsem schválně dýl, abych se nepletla pod nohy závodníkům kolínského běhu na startu, no tak jsem je postupně potkávala, když se vraceli. Cestou jsem se podívala na včelí úl a ulovila kešku kousek od něj (Medová, prosklený úl), odkud jsem zcela sobecky vzala dva trackovatelné předměty s tím, že ještě pár keší ulovím a hned je poponesu. Jenže terén Labské cyklotrasy není místy moc "user friendly", aspoň ne pro cyklistku, která váží skoro metrák a jezdí si jen tak rekreačně, takže u Lysé nad Labem moje tělo vzdalo boj a zavelelo směr přímo na vlak. Aspoň jsem si na nádraží koupila starou výroční TZ. Cestou jsem zažila i sprchu od nepřátelských ostřikovačů :)

15. června jsem vyrazila s mamkou do Kouřimi, už dlouho jsem tam nebyla a s keškami to tam taky nemáme moc prochozené. Ulovily jsme WIG Bylo nás pět - cirkus Svět (když jsem běhala po náměstí sem a tam pro vodu slonovi, místní puberťáci přemýšleli, jestli jsem příčetná nebo ne) a TFTC 57 - Peřeje u Bukačova. Tam jsem si trochu zaskákala po kamenech v potoce, naštěstí vody nebylo zas tak moc a vedro dost velké na to, aby mi koupel nevadila (žádná nakonec nebyla!).

16. června opět na kole s přítelem a světe div se - pokořili jsme s pěkným předstihem 400. kešku! Bylo vedro na padnutí, takže jsme se rozhodli jet vlakem do Lysé nad Labem a lovit v tamějších lesích směrem na Káraný nebo Milovice. Díky sérii, věnované káranské vlečce, jsme ulovili 9 kousků: Káranská vlečka 1-4, Křemelák, Hrbáčkovy tůně, Chatová osada Grado, Poustevna sv. Václava, Záhadný kámen v lese. Cesta vedla místy náročnějším terénem, hlavně sjezd z kopečka dunami písku jsem jaksi neustála a ustlala si na zemi. Ale z kola jsem přitom neslezla! Musel na mě být zajímavý pohled, přítel se ohlédl, odhodil kolo a s děsem v očích cválal ke mně. Já v tom písku ale byla vážně v pohodě, celé to bylo takové kypré a měkké, akorát to lezlo do pusy :D

A pak už začal tanec kolem tapetování a malování a měli jsme utrum. Celý červenec jsme se nikam nedostali, navíc moje koleno se tou nezvyklou fyzickou aktivitou (hlavně hodinami v dřepu a na štaflích) nějak rozdráždilo (možná i to běhání moc nepomohlo) a trápilo mě nesnesitelnými bolestmi. Nakonec jsem skončila u doktora na injekci s doporučením klidového režimu. Teď na kontrole mi bylo doporučeno kolo a velmi nedoporučeno běhání, takže se ze mě holt ten maratonec asi nestane :(
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama