...z deníku jedné kačerky...

Květen 2012

9. června 2012 v 20:57 | tatokalan |  Co je nového
1. května byl státní svátek a jak ho nejlíp oslavit, když ne grilovačkou u Labe. Abychom se ale jenom necpali, tak jsme vyrazili už dopoledne směr lesy kolem Býchor a Konárovic, že si dojedeme aspoň pro jednu kešku. Nakonec z toho byly kešky dvě - Lžovický dub ve Stráních a Bačovský rybník. Na Zálabí jsme pak počkali na mamku, která odpoledne přijela měšťákem i s "nářadím", a šli pěšky (kola jsme solidárně vedli) na Hánín, kde je naše oblíbené grilovací místo. Počasí vyšlo super (možná až moc vedro, ale v lese a u vody nám to bylo jedno).

5. května přišla řada na cyklovýlet, plány byly veliké, leč částečně nevyšly kvůli nějakým nejasnostem u první multiny, a pak nás ještě vyhnala bouřka. Ulovili jsme aspoň kešku u cyklostezky Labská trasa č. 24 a multikešku Procházka po Opolanech. Mraky byly veliké, těžké a černé, takže jsme po odlovení multiny skočili do sedel svých bujných ořů a jali se sami sebe popohánět ku Kolínu. Ve V. Oseku už na nás začaly padat první kapky, ale šlápli jsme do pedálů trochu víc a bouřce jsme ujeli. Kdybychom si nešli nakoupit do Billy večeři, tak jsme vůbec nezmokli!

10. května přítel prohlásil, že už ho štve, jak každou chvíli jezdím na kole sama a prohlásil, že teda taky pojede sám, a prý do Pardubic a zpátky. Naplánovala jsem mu trasu, takovou pěknou, jenom s pár kopečkama (ale jeden prý stál za to) a doufala, že nebude takový blázen a v Pardubicích skočí do vlaku. Vrátil se až večer, úplně zničený, dojel do Pardubic a pak ještě cestou necestou do Přelouče, kde to vzdal a na ten vlak si počkal. Mile mě překvapil dvěma ulovenými keškami, Malý býček a Pelechovské údolí. Sice málem v keši zapomněl naše razítko, ale naštěstí si včas vzpomněl. Jediná utrpěná ztráta byly brýle a cit v nohou, do kterých ho pořádně chytaly křeče, když po lese honil holky :)

13. května jsme na to šláply s mamkou, tentokrát pěšky, mamka furt odmítá, že by začala jezdit byť i na tříkolce. Vyrazily jsme dokončit kešky v Nymburce, což se nám až na jednu mysterku, která je hodně šťavnatá, podařilo. Za oběť nám padly tři multikešky - Rohovladův kříž, Železniční most v Nymburce, Nymburské osobnosti - a jedna tradička, která vždy při naší návštěvě byla ukradená - Hrabalovo posezení (a teď, když to píšu, už je zase ukradená). Posezení je moc hezké, jedná se o dřevěný stůl s lavicemi a celé je to ozdobené třemi plastikami - dřevořezbami - koček. Mistr Hrabal totiž kočky moc miloval, říkal jim "moje kočenky". Vůbec to byl správný chlap, žádnou pamětní desku nechtěl a když, tak jen v takové výšce, kde čůrají psi. Takže má jednu takovou v Nymburském pivovaře, kde se vaří Postřižinské pivo.

20. května další cyklovýlet s přítelem. Dojeli jsme vlakem do Čelákovic-Jiřiny a začali keškovat tam směrem ku Kolínu. Při lovení jedné obzvlášť komplikované multiny jsme strávili asi 4 hodiny pobíháním s koly po lese. Všechno by nějak tak šlo, ale na čtvrtém stanovišti indicii ne a ne najít. Nakonec jsme to vzdali a pokračovali dál, ale v Nymburce už jsme cítili, že jsme každý za celý den snědli jen dva sendviče, takže jsme to v Poděbradech zabalili a vrátili se zase vlakem. Nicméně padly následující kešky: Čelákovice-Jiřina, U Vrtule, Čelákovické kříže 5 - Zaniklé kříže, Kapličky pomníky v Císařské Kuchyni a Sedlčánkách (multi), Labe u Sedlčánek, U hřiště, Panenka Maria, Jezevčík.

29. května si opět vyjel přítel sám. Po pár hodinách mi volal, že míří na Městec Králové a že je někde v lese u Štítarského potoka. Hmm, dobrá informace, ten teče tady na kraji Kolína taky :) Ale s GPS se neztratil, tak co. Domů přijel s tím, že má pár kešek. Z toho "páru" se vyklubalo tohle: Blato, Kostelík v Podmokách, Dymokury, Dymokurská hvězda, Dymokurská cukrovarnická železnička, Kostel sv. Markéty, Tak trochu stranou 4 - Kopičák. No není úžasný? My tu čtyřstovku snad do našeho keškovacího výročí fakt dáme!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama