...z deníku jedné kačerky...

Březen 2012

Prosinec 2011 - Únor 2012

24. března 2012 v 9:45 | tatokalan
Jak už je u nás zvykem, přes zimu se moc nekeškuje. Jsme sváteční kačeři a nestydíme se za to :) Ale tentokrát jsme v zimě neseděli se založenýma rukama, nýbrž poskakovali po obýváku s ovladačem a "hráli" si s Nintendem Wii - díky čemuž jsem v únoru na kole zjistila, že mám mnohem lepší kondici, než jsem čekala (akorát od bolesti v jistých partiích Nintendo nepomůže).

Kešek moc nepadlo, vůle sice byla, ale to bylo tak všechno. V lednu jsme jeli s přítelem do Hradce Králové a při té příležitosti jsme si chtěli odlovit pár kešek. Byla to ale smutná bilance, jedna keška ukradená, druhá se sice zadařila, ale s trochou adrenalinu, protože cesta byla náhle zahrazena zábranami, protože se na druhém břehu řeky cosi stavělo, a my ty zábrany obcházeli v rozbředlém kluzkém sněhu. Pohybovali jsme se asi tak 30 cm od vodní hladiny a myšlenka na pád do vody nebyla vůbec příjemná (jo, a bylo to z kopečka, samozřejmě směrem k té vodě...). Ke třetí keši se snad lezlo po žebříku přímo do řeky či co, takže tu jsme vzdali. Pak začlo hrozně pršet, my jsme promokli a navíc jsem zjistila, že moje bunda je asi mimozemského původu, protože náhle začala zuřivě prskat bílou pěnu. Totálně v šoku z této skutečnosti jsme dorazili do Slovenské restaurace, kde jsme si po desetiminutovém zkoumání jídelníčku, ze kterého jsme nic nerozuměli (a to jsem si myslela, že slovensky rozumím dobře) vybrali jídlo, které se ukázalo být velmi dobré. Pak už poklus na vlak a domů s jedním jediným úlovkem, keškou Emmenthal.

V únoru se začalo tu a tam objevovat pěkné počasí, a tak jsme 25. 2. vyrazili na zkušební jízdu na kolech. Vzali jsme to podle Labe, prozkoumat část Labské cyklotrasy, jak vypadá po zimě. Voda byla místy ještě zamrzlá, všude spousta ptáků - viděli jsme ohromné hejno kormoránů, tolik pohromadě jsem jich v životě neviděla! Příroda se pomalu probouzela a nám přes tři vrstvy oblečení bylo i dost teplo. I sluníčko vykouklo, i když moc nehřálo. Nechtěli jsme to napoprvé moc přehánět, a tak jsme Labe opustili v Osečku a jeli směr Velký Osek a po asfaltové cyklostezce domů - už se beztak stmívalo. Cestou z Osečku do Velkého Oseka jsme odlovili kešku Libický luh, ve které jsme našli TB tučňáka. Chce na studená místa, takže už pro něj máme naplánované místo - uvidíme, jestli se zadaří. Najeli jsme asi 23 km.