...z deníku jedné kačerky...

Srpen 2011

1. listopadu 2011 v 13:39 | tatokalan |  Co je nového
Tak před dovolenou jsem už novinky napsat nestihla, a po dovolené už vůbec ne! Po návratu mě ve schránce čekalo kolem tří set mailů (a to jsme byli pryč jen týden!) a spousta lidí se chtěla učit anglicky, takže jsem se musela vrhnout do koordinace a sestavování rozvrhu a hned mi začalo plné pracovní nasazení. Teď se to konečně trochu ustálilo, takže si můžu sednout a dopsat novinky nejen za srpen, ale už i za září a říjen :D

Srpnové keškování načala mamka svojí týdenní dovolenou u kamarádky na Moravě. Byla začátkem srpna ve Starém Jičíně a pokořila tamní hrad (tedy kešku) a muzeum Tatry v Kopřivnici.

Já jsem se nenechala zahanbit a 7. srpna jsem vyrazila opět sama na kole. Počasí bylo nic moc, ale nechtělo se mi sedět doma, takže jsem doufala, že nebude pršet. Marně. Pršelo, a to hodně. Takže jsem zvládla jen tři kešky a pak jsem hodinu a půl seděla na kole a šlapala v prudkém lijáku, bez bundy, akorát v tenké mikině. Kupodivu jsem se nenachladila :)

11. srpna jsem se vydala s mamkou na procházku k místní vodárně a rybníku Peklo. Kešku u vodárny jsme nenašly, u Pekla ano.

12. srpna jsme s mamkou vyrazily na houby. Tedy, vůbec se mi nechtělo, zafungoval až fakt, že můžeme jet někam, kde jsou kešky :D Jely jsme autobusem do Církvice a kousek od skautského tábora odlovily kešku u skály. Potom jsme vyrazily směr Hryzely na zbytky starého hradiště, které také skrývaly kešku. Cestu zpět jsme jaksi neodhadly a vylezly u někoho na zahrádce. Z toho někoho se vyklubala mamčina bývalá pravidelná zákaznice, která nás vzala do Zásmuk autem, takže jsme stihly plánovaný autobus. Jinak bychom asi musely přespat někde v lese.

14. srpna jsem opět vyrazila na kole a díky teplému slunečnému počasí (místy až moc teplému a slunečnému) jsem byla děsně akční. Pokořila jsem 10 kešek a k tomu téměř hranici 80 km (chyběly necelé 2 km!). Když si teď čtu novinky z dubna a moje znovuzačínání na kole, musím se usmívat. Zvládla jsem to rychleji, než jsem čekala. No, abych se moc nevytahovala, z tohoto výletu jsem se vzpamatovávala asi tři dny. A v jednom místě jsem nezvládla řízení a udělala z kola pěkný kotrmelec. Naštěstí to odnesly jen kalhoty. Mít helmu se vyplácí, moje hlava se potkala s pár kameny, ale nic se mi nestalo.

Dovolená byla jedním slovem úžasná. Určitě za to může i fakt, že jsme dlouho nikde na dovolené nebyli, ale i když necháme tento fakt stranou, všechno vycházelo. Počasí jsme si lepší ani nemohli přát (kromě deštíku na uvítanou celý týden nespadla ani kapka), ubytování bylo bez chybičky, majitelka penzionu moc ochotná a milá (Penzion u radnice, Lomnice nad Lužnicí - pokud byste chtěli někdy jet na Třeboňsko), doprava klapla bez zpoždění (akorát cestou zpátky nás na chvíli přesadili do autobusu a povozili jinudy). Samozřejmě, že jsme nestihli nejen všechny plánované trasy, ale ani navštívit všechna místa. Poctivě jsme prochodili Lomnici nad Lužnicí a okolí, kde jsme odlovili mysterku, další den jsme vyrazili na vypůjčených kolech na cca 55 km cestu, při které jsme viděli Slepičí vršek, rybník Rožmberk, spoustu rybníků a vodního ptactva a památníky Emy Destinnové. Zakeškovali jsme si v Třeboni i Veselských pískovnách (tam jsem si i zaplavala) a navštívili rezervaci Borkovická blata. K dovolené mám jedinou výhradu: byla moc krátká :(
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Letitia Letitia | E-mail | Web | 3. listopadu 2011 v 8:03 | Reagovat

Téda, ty stíhaš! Akčná ako vždy ;-)
Nech sa darí a veľa radosti do ďalších dní. Leti.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama