...z deníku jedné kačerky...

Červenec 2011

10. srpna 2011 v 14:15 | tatokalan |  Co je nového
Se začátkem prázdnin jsem byla plná optimismu, že do konce července dáme třístou kešku, abychom na naše třetí keškovací výročí (3. srpna) začínali se čtvrtým rokem čtvrtou stovku. Jenže člověk míní a počasí mění, takový blázinec v létě jsem snad ještě nezažila (a meteorologové evidentně taky ne, soudě podle jejich zmatečných předpovědí). Řeknu to asi takhle - snažili jsme se, snažili, ale dodnes (10. srpna) ta třístovka nepadla. :(

2. července jsme s přítelem dali druhý pokus projet úsek Labské cyklotrasy do Kladrub nad Labem. Před odjezdem jsem ještě v rychlosti luštila mysterku Tečkovaná, která byla poté úspěšně odlovena. Milým překvapením pro nás bylo prostředí kešky Mošnice, je to opravdu krásný kousek přírody, dokonce jsme viděli i ondatru, která si v naší blízkosti spokojeně cosi ohlodávala v potoce. U Kladrub jsme odlovili Kladrubské pískoviště č.2 (jednička je bohužel disablovaná, takže bonusové číslo nám na nic nebylo) - cesta tam byla zase trochu nevhodná pro kola a navíc něčím zakletá, protože mi ve stejném okamžiku spadl řetěz a vypla se GPS. Zlatým hřebem našeho programu bylo ale dokončení multiny DC4 Semín, kterou jsme načali při pěším výletě před třemi roky a neměli dosbírané indicie. Při počítání finálky jsem byla adoptována jednou kočkou a jedním psem, GPS ukazovala úplně jinam, než jsem očekávala a ani místo samotné vůbec nepřipomínalo hint. K našemu milému překvapení se tam ale keška skrývala, hlídaná obrovskými zuřivými mravenci. Radost byla veliká, nemáme moc rádi rozdělané "pomníčky" a u této jsme si už ani nemysleli, že se na ni ještě vypravíme. Poslední keškou byla Pískovna, pěkný kousek přírody, ale cesta ke keši byla trnitá a písek v botách nepříjemný. Původně jsme chtěli dojet do Přelouče a zpátky vlakem, ale jelikož v Přelouči je dost kešek a nemělo cenu už je navečer začínat, rozhodli jsme se vrátit po svých do Kolína. Díky tomu jsme sice dorazili trochu zničeni, ale padla hranice 60 km! (Ono padlo skoro 70, skončili jsme na 68 a něco.)

5. července jsme s mamkou podnikly razii na kolínské kešky (podařilo se mi vyluštit i nějaké mysterky). Při sbírání indicií pro multinu Osudy Židů v Kolíně jsme narazily na pána z Moravy, který se zajímá o Židy všeobecně a byl moc rád, když jsem mu věnovala listing s vyprávěním o kolínských Židech. Finálka nás ale zklamala, je na místě, které nemá se Židy nic společného a kde se to jen hemží mudly tmavší pleti. Dodnes se nám ji nepodařilo odlovit, pokaždé je tam velmi živo.
Druhá multina Ztracená ulička se nám odlovit podařila. Dřív (a není to tak dávno) tu byla tradička, ale na tu jsme se nějak pořád nemohli dostat a teď ji nahradila multina. Nakonec jsme vyšláply na odlov mysterek Jaro a Zima, Léto a Podzim zatím odolávají luštění. Cestou jsme potkaly známé, tak jsme se pozdravili a chvilku si povídali. Našlapaly jsme slušných cca 13 km.

9. července mě vedro opět vyhnalo z paneláku a já vyrazila na další sólo cyklojízdu. Zamířila jsem na kopečky v okolí Kutné Hory, abych pořád nejezdila po rovince podle Labe, která za čas začne nudit (a už tam nejsou neodlovené kešky). První na řadě byla multina v Hlubokém Dole, ale ať jsem počítala, jak jsem počítala, nějak jsem se nedopočítala, navíc na předpokládané místo, kde se měla keška nacházet, měli perfektní výhled mudlové, pracující na zahradě, takže jsem radši zmizela. Další keška, mysterka Petrolejový sklípek, byla už načatá z domova, na místě jsem zjistila zbytek a finálku našla dost lehce. Dneska si už člověk nedokáže představit, že bychom svítili petrolejem, natožpak pro něj běhat do sklípku za vesnici. Když už jsem byla v Hořanech, zajela jsem si odlovit kešku Rybníček u Hořan, i když slovo "zajela" platí jen pro pobyt na silnici, zbytek cesty jsem musela kolo vést, byla dost zarostlá. U rybníčku jsem si trochu nabrala do bot bahnitou vodu. Keška v Přítokách se mi odlovit nepodařila, opět kvůli mudlům na zahrádce. Zato kešku Pramen sv. Vojtěcha jsem si vychutnala. Pěkná kaplička se sochou, stojící osaměle v polích, a čerstvá studená voda v horkém odpoledni.

13. července jsem s mamkou podnikla další razii po kolínských keškách, která ale vyústila pouze v jeden úspěšný odlov, a sice tradičky Trojlávci. Mysterka Potkali se u Kolína byla poznamenána smutkem z ukradené pamětní desky z památníku na medvídky ze známého seriálu. Památník byl odhalen teprve na podzim 2010 a v dubnu už byla deska fuč :( Počty se zdály snadné, ale na místě, které nám vyšlo, jsme nic nenašly. A jedna z chemických mysterek, kterou jsem myslela, že jsem vyluštila, nás také zavedla na špatné místo, ale zase jsme objevily pěkný kousek přírody.

16. červenec byl posledním keškovacím dnem tohoto měsíce. Přijeli Ryšavci a vyrazili jsme na kešky a objevovat pěkné věci v okolí s nimi. První dvě kešky byly tradičky Slotava a Slotavská náves, nálezy jednoduché a ničím moc zajímavé. Po návštěvě ZOO v Chlebech jsme se vydali k rozhledně Romance, kde jsme objevili stejnojmennou kešku. Vylezli jsme na rozhlednu a pokochali se krásným výhledem na blízké i vzdálené okolí. Potom jsme pokračovali do Loučeně, kde jsme navštívili Labyrintárium - tam jsme vydrželi řádit asi tři hodiny. U Starého Kolína jsme si u Labe udělali oheň, snědli maso a buřtíky a vyrazili na noční kešku, mysterku Pes Baskervillský. Byla by to dobrodružná cesta, kdyby někde v okolí neprobíhala jakási diskotéka a neřval na plné pecky Michael Jackson. Ale stejně mělo noční putování lesem pěknou atmosféru.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama